Taborlove

Vše se dává pomalu do pohybu. Nový rok, nové výzvy, nové akce a zase tábor. Cože už? Já ještě nesundala ozdoby z vánočního stromečku a už mám zase řešit co budu dělat ve 30°C na táborové louce? Není to trochu zvrhlé? Nechcete mi dát ještě chvilku pohov a válení se ve sněhu?

Právě přišel čas představit moje dvě favoritky mezi táborovými polévkami. Vezmeme to však postupně. Dnes bude jedna a příště další. Tohle je pouze čistě subjektivní hodnocení, protože človíčci obecně polévky moc jíst nechtějí a opravdu nevím, která je jejich oblíbená (pokaždé je to jiné). Pro někoho je polévka základem oběda, jiný se bez ní obejde. Popravdě mi stačí dobrá polévka a nepotřebuji už druhé jídlo. Možná i ta aktuální zima způsobila, že na ně mám chuť a chci psát zrovna o nich.

Když se nacházíme v půlce tábora a nás honí mlsná a navíc k tomu máme méně a méně času a musíme zvládat náročné hry a máme neuvěřitelnou chuť na čerstvý rohlík. Přijde na řadu americká klasika: Hot dog. Nebojte se, Barnyho se tento pokrm netýká, ten jen z dálky přihlíží, jak si nacpáváme pupíky.

Hodně z Vás se mě ptá:  "Jak ses měla v létě? To jsi zase trávila 14 dní z dovolené na táboře? To musíš mít asi hodně ráda, když to děláš každý rok! To si nedokážu představit." Slýchám i hromadu dalších otázek. Odpovědi na ně najdete v dalším článku o mém létě na divokém západě s těmi nejlepšími kovboji, kovbojkami, mexikánci a bandity, které jsem mohla mít.

V prvním díle jste se dozvěděli, jak dělím den, kdy máme jaké herní bloky a jak skládám jednotlivé dějové linky. Dnes to bude téma více do hloubky her a jednotlivých motivací. Vysvětlíme si, kde hledám inspirace na hry, jak je to s kupovanými podklady na celo-táborové hry a jak to vlastně ve finále dopadne. Program sice zvládne udělat každý, ale záleží na zkušenostech a píli každého, kdo se do toho pustí.

Někdy se v kuchyni nedaří. Vše se připaluje, nehoustne, nevře a nebo naopak jen smrdí. Nejsme dokonalí a s některými jídly jsme se na táboře již prostě rozloučili a vařit je už NIKDY nebudeme. Nikdy neříkej nikdy, ale na puding už teda z vysoka kašleme, protože za ty nervy nám to nestojí.