Taborlove

Vánoce číhají všude, už se jim nevyhneme i já bych ráda přispěla něčím trochu Vánočně laděným do krámu. Také začne bilancování ke konci roku a nástup s čistým stolem do roku nového. Dnes budu chtít hlavně poděkovat lidem kolem, kteří mě při tvorbě tohoto blogu pomohli, inspirovali a také podpořili. Shrnu dosažené výsledky a možná i něco do budoucna slíbím. Pojďme se tedy do toho pustit, ať vás nezdržuji od pohádek, úklidu a kuchání kapříka.

Jelikož je čas Vánoc a splněných přání, plním i já jeden slib a přání hodně z vás tím, že zveřejním jeden z nejoblíbenějších táborových receptů. Recept mám nachystaný jak pro padesát táborníků, tak pro takové menší domácí pochutnání. Tento recept pochází ze slunné Itálie, kde má jedna z našich exvedoucích přítele (nepleťte se slovy vedoucí a expřítel). Recept se snažíme co nejvíce dodržovat dle italských "norem". Výsledek je vždy famózní a na den, kdy přijde boloňské ragú v jídelníčku na řadu, se vždy strašně těším. 

Nejhorší část oblečení a tábornické výbavy je bezpochyby pláštěnka. Proč ji považujeme za nejhorší? Proč stále považujeme za důležité mít ji sebou? Proč mi nestačí "nepromokavá" bunda? Prostě vše se bude točit kolem kusu igelitu, který většina lidí hrozně odsuzuje a nesnáší. Tento kus tábornického vybavení je prostě nedoceněný.

Celoroční snažení vyvrcholí vždy prvních čtrnáct dní v červenci mým milovaným táborem. Táboru předchází poměrně intenzivní příprava, která má největší intenzitu čtrnáct dní před táborem. Dohromady jde poměrně o intenzivní zápřah v době trvání jednoho měsíce. Tato aktivita způsobuje mírnou (čti: hrozně velkou) únavu, bez lepších vyhlídek na odpočinek. Pokud se mi povede utrhnout na jeden polední klid, kdy se můžu jen flákat, je to nesmírná úleva a radost.

Možná toto skvělé přísloví zní v originále trošku jinak, ale takto je pro mě trefnější. Nejen na táboře jsou nemoci schopny člověku znepříjemnit organizaci, ale také mohou negativně ovlivnit veškerou přípravu a snažení během roku. Normálně nemocná nebývám, letošní rok však zkouší, co vydržím.

Za oknem padají vločky, je zima, sychravo a každý máme starosti s vánočními přípravami. Já mám však "starosti " trochu jiné. Předtáborová schůzka s vedoucími přinesla novinky do přípravy tábora 2018. Vize jsou jasné, nápady chrlíme jeden přes druhého a těšíme se na léto. Myslíte si, že je brzy?

Volný čas, část dovolené a vůbec celého roku věnuji přípravám akcí, účastí na nich a aklimatizací po nich. Na telefonu reaguji téměř vždy. Občas si však člověk musí říct" "STOP!". Odpočívat se dá chvilkově, nebo dlouhodobě např. dovolená. Jak odpočívám a relaxuji? Je těžké si udělat chvilku času pro sebe? Co pro mě znamená odpočinek? Nad tímto tématem se skrývá mnoho otázek, pokusím se popsat však čistě můj odpočinek.