Vánoční děkovačka a hlavně světový mír
Vánoce číhají všude, už se jim nevyhneme i já bych ráda přispěla něčím trochu Vánočně laděným do krámu. Také začne bilancování ke konci roku a nástup s čistým stolem do roku nového. Dnes budu chtít hlavně poděkovat lidem kolem, kteří mě při tvorbě tohoto blogu pomohli, inspirovali a také podpořili. Shrnu dosažené výsledky a možná i něco do budoucna slíbím. Pojďme se tedy do toho pustit, ať vás nezdržuji od pohádek, úklidu a kuchání kapříka.
Jak dlouho a jak moc?
Velmi dlouho jsem uvažovala, že bych blog začala psát, to se mi povedlo letos v srpnu uskutečnit. První článek jsem vydala přesně 23.8. Jéééé, ani nevím, že to bylo na mamčiny narozky. Ještě jednou mami vše nejlepší, právě je to přesně bez jednoho dne 4 měsíce, co jsi měla narozeniny. Takže stejně dlouhou dobu už se mi daří držet psací tempo, které se přibližně rovná 2 články týdně. Není tomu vždycky tak. Někdy se mi nechce, nemám čas, nejde to, nemám opravený text apod. Někdy píši články dopředu, někdy vše doháním těsně před vydáním.
Za tuto dobu se mi povedlo do internetového světa vypustit 33 článků. Zdá se mi to docela neuvěřitelné, že jsem toho napsala tolik. Ještě víc mě však udivuje, když mi přátelé občas řeknou, že už mají vše přečtené, nebo jim chybí právě ten poslední článek. Takže opravdu ráda za jakoukoliv projevenou přízeň.
Za tuto dobu se mi povedlo do internetového světa vypustit 33 článků. Zdá se mi to docela neuvěřitelné, že jsem toho napsala tolik. Ještě víc mě však udivuje, když mi přátelé občas řeknou, že už mají vše přečtené, nebo jim chybí právě ten poslední článek. Takže opravdu ráda za jakoukoliv projevenou přízeň.
Kdo mi nejvíce pomohl a pomáhá?
Mohla bych zde začít děkovat rodičům, že mě stvořili a vůbec evoluci, že mohu chodit po dvou nohách, ale o tomhle to rozhodně není. Jde o lidi, kteří mě při tvoření blogu poradili, a také trochu nakopli dopředu, abych se nebála a šla s kůží na trh.
Mé největší díky patří těmto hrdinům:
Mé největší díky patří těmto hrdinům:
- Kateřinka je moje nejmilovanější inspirace, můžu používat její super fotky z táborů, akcí a prostě mi dělá ten můj táborový život hezčí. Jsem ráda, že mám za parťačku právě ji, protože nikdo mě nedokáže takhle rychle a efektivně srovnat, jako ona. Jako bonus je to můj grafický poradce, prostě když to vypadá už příliš kýčovitě, tak mi to citlivě řekne.
- Patrik zvládl ukočírovat emoce zpruzené ženské, která si vymyslela, že chce blog a k němu logo a to nejlépe hned, protože včera už bylo pozdě. Vytvořil mi super logo a grafiky na jedno malé překvapení. Pod sprškou nadávek a hodin u počítače vždy vytvořil vše k obrazu mému, za což jsem mu opravdu vděčná.
- Tom se stal "dobrovolně" mým korektorem a opravářem. Hned co mi pomohl vyřešit umístění loga na stránkách do požadovaného místa a přečetl si pár článků, naznal, že tomu chybí citlivá mužská ruka. Je výborným IT pomocníkem a také opravdu vidí chyby, které já, po třech přečteních jednoho článku neodhalím. Je to práce nevděčná, ale opravdu důležitá, protože občas fakt pravopisně přestřelím.
- Markétka jednou plácla do éteru název pro blog, který se mi zalíbil a já měla jasno.
- Dále pak patří díky človíčkům, že s námi jezdí na tábory, Barnymu, že ho to se mnou baví, rodičům, že mě mají rádi, všem vedoucím, že stále jezdí a užívají si svoji funkci a vůbec všem lidem, kteří tento blog čtou.... Hlavně teda ten světový mír! (Přesně takto by dopadl článek, kdyby mě občas přátelé nekrotili)
Co si na vás chystám?
Občas nejde vše naprosto podle plánu, ale to je život. Proto nechci slibovat neslibovatelné a tvořit nevytvořitelné, ale budu ráda, když se mi povede vydávat články rychlostí dva za týden. Také přijde mnohem větší nápor na přípravu tábora, takže očekávejte větší smršť článků o tom, jak nejsem schopná vymyslet pár her, jak nemáme vytvořené propozice a jak se strašně moc všichni těšíme zase po roce do lesa na čtrnáct dní.
Chystám i malé vánoční překvapení, ale když to nestihnu, tak to přejmenuji na novoroční překvapení a budu se tvářit, že to tak mělo být. Nechte se překvapit, třeba touto maličkostí udělám třeba někomu i radost.
Relax don't do it
Nápěvem mé oblíbené písničky z dob skoro pravěkých, chci dát trošku najevo, že si hodím nohy nahoru a užiji si vánoce bez psaní, přemýšlení a budu v klidu relaxovat v kruhu rodinném. Načerpám snad sílu, nápady a odhodlání do dalších dní. Než si však doopravdy lehnu a ani se nehnu, čeká mě ještě poslední úklid a přípravy, na které se vlastně těším.
#Taborlove děkuje
Děkuji všem čtenářům, kteří mi dávají energii pokračovat dále a přeji vám všem ty nejkrásnější Vánoce, které budou plné klidu, pohody, rodiny, dobrého jídla a přátel, nebo prostě jen Vánoce takové, jaké jste si přáli. Do Nového roku vám nepřeji bolehlav z bujarých oslav, ale přeji vám v novém roce to nejlepší a doufám, že si i v tom roce příštím najdete chvilku času počíst si tábornický blog jedné nadšené blondýny.
Komentáře
Okomentovat