Pod pokličkou táborové kuchyně

"Nezáleží na tom, jak se vaří, ale s jakou láskou se to dává dohromady."(Jaroslav Hašek)

Bez jídla není program a bez programu by nebylo potřeba jídlo (Pája 2017). Jde o propojení dvou skvělých světů, které si na táboře užíváme plnými doušky. Jíst chceme a musíme všichni bez rozdílu. Jak se na takovém táboře vaří? Kolik to stojí práce, úsilí, času ba dokonce i peněz? Možná máte hromady otázek, nejen na recepty, ale také na technickou proveditelnost určitých gastronomických táborových specialit, nebojte, všechno se dozvíte hezky postupně.

Mé táborové zkušenosti z kuchyně jsou poměrně bohaté. Pokud by mé vědomosti nestačili, mám jednu kamarádku táborovou kuchařku, takže ta mě snad ve štychu nenechá. Náš tábor je však trošku jiný, my kuchařku nemáme a každý rok slyším od všech lidí z okolí: "Vy nemáte kuchařku? Jak to jako děláte? Cože, sami?". ANO, vaříme si "sami" a to střídavě podle služeb. Na táboře máme pravidelně čtyři oddíly, které se střídají, každý den je v kuchyni někdo jiný. Vaří tedy převážně velcí človíčci za pomoci instruktora a asistenčních prací človíčků (škrábání brambor, loupání cibule, krájení mrkve, šikovnější a starší zatopí v kamnech a přikládají). Neoddělujeme svět kuchyně a svět hraní, snažíme se jít ruku v ruce pospolu. Nechceme však, aby děti trávili v kuchyni moc času na úkor hraní (od toho jsme tam my).

Miluju jídlo, ráda jím, ráda také vařím a myslím, že mi to jde (samochvála sice trochu smrdí, ale já to zvládnu). Za roky mého tábornického života jsme se naučili opravdu dobře vařit, ale také kvalitně. Chceme sice človíčkům vařit tak, aby jim chutnalo, ale nejde čtrnáct dní v kuse jíst krupičnou kaši na střídačku s namazaným chlebem čoko pomazánkou nebo párky v rohlíku. Takže sem tam propašujeme človíčkům do pupíků mrkve, jablka, melouny, broskve, banány, rajčata, papriky a někdy dokonce i celer. Možná si říkáte, jak je možné, že do těch mlsných pupíků dostaneme celer? Nakrájíme ho na malé kousky do polévky a řekneme jim, že to jsou brambory, malá milosrdná lež, kterou málo kdo prokoukne.

Co se týče velkejch človíčků, ti sní cokoliv, hlavně toho musí být hodně. Potřebují mít energii na zkrocení 32 malejch človíčků, kteří po ranní dávce čoko pomazánky budou mít oči jako baterky ještě druhý den. Avšak po letech jsme náš jídelníček přivedli alespoň do stavu částečné dokonalosti a sladěnosti s programem. Protože je opravdu bláznovství vařit človíčkům krupičnou kaši po návratu z města, kde byli na bazénu a na nákupu kokin a limonád. V tuhle chvíli přichází na řadu těstovinový salát s kuřecím masem a zeleninou, který se všichni naučili jíst a mají ho moc rádi.

Naopak zase človíčkům cukr neodepíráme. Denně dostanou, alespoň na jednu sváču oplatek, jogurt nebo něco podobně sladkého z čeho většinu velkejch bolí zuby a radši se dojí rybičkovou pomazánkou od snídaně. Největší odměna je stejně vždy spokojenost všech a dokonale vylízané kastroly, které značí minimum práce při jejich následném umývání.

Táborová kuchyně má svá pravidla, zvyky a národní obyčeje. Kultura stolování je různá, ale originalitě se meze nekladou, už jsem na táboře jedla na ozdobených stolech štědrovečerní večeři, po které následovalo rozbalování dárků, snídala na stromě chleba s pomazánkou, dokonce jsem krmila poslepu kolegu človíčka, který seděl vedle mě.

Jaké jsou typické dotazy nezasvěcených táborníků k vaření na táboře?

1. Na čem to vlastně vaříte? 
2. Vážně topíte dřevem?
3. Když prší, tak taky topíte dřevem?
4. Opravdu vaříte celkem pro cca padesát lidí?
5. Je těžké uvařit pro tolik lidí?
6. Dá se to vůbec jíst?

Odpovědi jsou vždy jednoduché: ANO, jsme blázni, ale baví nás to a vaříme na nejlepší polní kuchyni! 

V dalších článcích se dozvíte pár našich táborových receptů, avšak pro množství menší než 50 osob to nebude. Někteří z nás už ani jinak vařit neumí. Myslím, že bude vhodné příště začít "jednoduchou" krupičnou kaší i s popisem toho, jak to v kuchyni vypadá, když se takový baby guláš (krupice) vaří.

Komentujte, sdílejte a neváhejte psát své připomínky a dotazy buď na můj e-mail nebo do komentářů pod článkem.