Na některé speciality jsme krátcí

Někdy se v kuchyni nedaří. Vše se připaluje, nehoustne, nevře a nebo naopak jen smrdí. Nejsme dokonalí a s některými jídly jsme se na táboře již prostě rozloučili a vařit je už NIKDY nebudeme. Nikdy neříkej nikdy, ale na puding už teda z vysoka kašleme, protože za ty nervy nám to nestojí. 

Katastrofa jménem puding

Dnes ráno jsem snědla mističku ztuhlého pudingu od maminky a vzpomněla jsem si jak moc mám ráda vlastně puding teplý. Teplý vanilkový puding jsme si přeci vždy vařili na táboře a dávali si do něj piškotky a ananas z konzervy nebo mandarinky. 

To byly časy.

Dnes už je však vše jinak. Puding nevaříme a ani ho už nikdy vařit nebudeme. Posledních pár pokusů dopadlo nezhoustnutím a následným připálením kastrolu s mlékem. Nikdo z nás nevíme proč. Vždy trpělivě mícháme puding nad kamny nebo dokonce i plynem, ale ne a ne se podařit. Když už po třetí po sobě vylijete na různých akcích sedm a více litrů mléka do "záchodu", tak vás to otráví nadobro. Ani tak zkušený guru na krupicovou kaši neprokoukl, co děláme špatně. Prostě nám jen není přáno.

Jednou se dokonce nad vařením pudingu pohádala půlka vedoucích, zašpinila půlka nádobí a stejně jsme ho neměli. Možná jen nostalgicky mi v každoročním jídelníčku visí kolonka puding, ale nemám odvahy se o tomto sice skvělém pokrmu zmiňovat.

Zeleninové riziko

Vařili jste někdy sypanou rýži? Vařili jste ji v množství pro padesát človíčků? Vařili jste rýži nad ohněm? Pokud nejste skvělí kuchaři a nemáte to v malíku, ani to nezkoušejte. Sypaná rýže je naše pohroma, zkáza a riziko, do kterého se nepouštíme. Zeleninové riziko, je prostě jídlo, které u nás nemá ani nikdo rád. Sterilovaný hrášek, kukuřice, nastrouhaný eidam a v případě človíčků kečup. Výživová hodnota NULA. Chtěli jsme si však rýži v jídelníčku uchovat a snažili jsme přijít na způsob, jak jej do jídelníčku zařadit. 

Po pár neúspěšných pokusech, kdy z rýže nakonec byla rýžová kaše (nákyp), nebo říkejte si tomu jak chcete, jsme se málem vzdali. Jen tak pod čarou, tak rýžová kaše je pro mě snad větší mor jako zeleninové riziko. 

Po letošním táboře, ale můžu s klidem říct, že už rýži vaříme rádi a zvládáme to na výbornou. Jak se nám to povedlo? Trošku jsme museli udělat krok zpět (nebo vpřed?) a vařit rýži ve varných sáčcích. Tím pádem se nám nestane, že se voda z rýže nevyvaří, nebo se rýže rozvaří do nepoživatelného stavu. Dokonce jsme zavedli obdobu zeleninového rizota, kde nakonec rýži mícháme s opečenou mraženou zeleninou, kterou ráno nakoupíme v obchodě. Letos to byla opravdová mňamka. Nad rýží jsme hůl ještě nezlomili.

Šunkofleky snů

Zkoušeli jste někdy udělat šunkofleky bez trouby? No tak to doma rozhodně nezkoušejte a nikdy nepoužívejte prášková vejce. Novinky z počátku jednadvacátého století, které na nás vyzkoušeli naši vedoucí.
Vejce v prášku a šunkofleky.
O takové dobrotě si opravdu nechte jen zdát.

Zůstala jsem mezi živými a dnes píšu tento blog, ale opravdu nic horšího jsem nejedla (pominu li rajskou). 

Připomínám, tohle doma rozhodně nezkoušejte!

Bramboráky

Tuhle dobrotu prostě nevaříme, ale úplně z jiných důvodů, než že by nebyly dobré. Všichni je milujeme a rádi si od nich umastíme pusu. Jen to asi necháme na rodičích a my se s touto dobrotou nebudeme smažit. Co smažit? 

Bramboráky vyžadují neuvěřitelné množství kuchyňského personálu, což je v dost případech nereálné. Potřebujete nejméně dvacet pět kilo brambor oškrábat, RUČNĚ nastrouhat (vzpomeňte nemáme elektřinu), dochutit, vyklepnout asi plato vajec, tři palice česneku, nějaké to kilčo hladké mouky a završíme to pěti pytlíky majoránky a smažíme na deseti litrech oleje. 

Dřív jsme se o to pokoušeli a obědy byly později, ale všichni byli spokojení, jen služba byla otrávená a až za ušima umaštěná. Vzdali jsme svůj boj s bramboráky a dáváme si je s láskou doma. Třeba se zde někdy podělím o recept, dle kterého jsme dělali bramboráky my.

Máte nějaké jídlo, které již na táboře nevaříte, protože Vám nejde? Pochlubte se a piště na facebookovou stránku, e-mail, nebo jen napište do komentářů pod článkem.