Neutuchající láska k táborům

Člověk má v životě různá období. Chvíli píše blog a pak nastane doba "temna" a není schopen napsat ani řádek. Psaní blogu však nemá vliv na můj běžný život oddílového vedoucího. Všechny ostatní aktivity zůstaly víceméně nedotčeny a já stále se stejnou láskou jezdím na tábory, pořádám podzimní prázdniny a snažím se dokopat k dalším akcím. 

Nikdy mě nenapadlo přestat jezdit na tábor. Třeba někdy taková chvíle nastane, ale dnes ani zítra to nebude. Je to pro mě milovaná náplň života. Obohacuje mě, dělá mi radost a můžu zde ukojit svoji organizační a plánovací náturu. Tábor je pro mě místo, kde se setkáváme s přáteli a jdeme si za stejným cílem. Mít spokojené človíčky, užít si spoustu dobrodružství a také si trochu pokecat a zasmát společně. 

Letos mi psaní blogu moc nešlo, bylo moc práce, zážitků, skutečností. Teď opět nastal menší zlom. Mám čas.

Mám ho dostatek na to, abych opět psala jeden. nebo třeba i dva články týdně. Nechci slibovat, ale chci psát. Takže sami uvidíte, jak moc dobře mi to půjde.

Letošní léto bylo skvělé, jeho velkou část jsem strávila, jak stavěním, bouráním a pořádáním táborů, tak i drobným cestováním. Stále více lidí se mi diví, že obětuji čtrnáct dní ze své dovolené a dělám něco zadarmo. No já si neukrajuji dovolenou. Beru si neplacené volno, abych si pak po zbytek roku mohla dovolenou vybrat na vlastní zážitky a výlety. Je to vlastně ještě horší, než dovolená, ale co už. Když to milujete, uděláte to. Dokud své prázdniny můžu trávit tímto způsobem, nic mě nezastaví.

Co se mi letos povedlo díky táboru:

• na konci roku se podívám do Anglie, kde teď svůj Erasmus (studijní program v zahraničí) tráví moje táborová kamarádka
• poznala jsem nové přátele mých táborových přátel
• bez navigace trefit do jihlavské nemocnice
• naučila jsem se mašličkovat rány
• udržet si zdravý rozum i ve chvílích totální hysterie
• pochopit priority puberťáků

Jak se mi promítl tábor do mého letního dění:

• strávila jsem na táborech 4 víkendy a 14 dní na táboře vlastním
• jednou jsem odjížděla z lesa přímo na služební cestu
• nechala jsem si vytetovat tábornické tetování
• ze svého obydlí jsem vytvořila noru plnou táborových věcí
• naložila jsem své mikro-auto až po střechu a vešel se tam dokonce i flipchart (taková ta super tabule na psaní do které se dávají ty super velké papíry)
• po celé léto jsem si nevybalila krosnu se spacákem, protože byla prostě pořád v pohotovosti

Pak nastal trochu unavený podzim a s ním skvělé podzimní prázdniny. Dnes však nastal již čas na předávání moudroustí a jednotlivých akcí mladším ročníkům. Víceméně se vzdávám jednodenních akcí pro děti a přenechávám je mladším, abych si otestovala, co dokážou a jestli vše zvládnou zorganizovat. Díky mému hektickému "konci" roku jsem jim za to vděčna. Rozdělili jsme si úkoly a zodpovědnosti a už se nemůžu dočkat plánování tábora na další rok, protože tentokrát to bude mega nářez (čti naprosto dokonalý tábor).

PS. Tábořiště na další rok máme zamluvené!