Příjemné s užitečným a ještě příjemnějším

Dělám bohulibou činnost, beru děti na výlety, dělám to zadarmo, s láskou a ve volném čase. Tohle vše je pravda (taky to zní jako hrozné klišé), ale nejsem zase takový sebemrskač a dobroděj, jak by se mohlo zdát. Dělám to, protože mě to baví a také, protože to kdysi někdo dělal pro mě. Proč si však tyto výlety nezpříjemnit čistě sobecky a pro vlastní radost?

Pro koho to dělám?

Na jednoduchou otázku bude následovat jednoduchá odpověď: "PŘECE PRO ČLOVÍČKY!". Je mi jasné, že vedlejší věta, která zazní po spojce "ALE" zastíní úplně větu hlavní. Předchozí věta jedno takové "ALE" má. 

Akce dělám pro človíčky, ALE také pro sebe. Každý bychom měli být trochu sobec a dělat věci nejen pro ostatní, ale také pro sebe. Proč bych dělala věci, které dělají radost jen druhým a ne mě samotné.?Radost ostatních je pro mě odměnou. Někdy však jen tato "radost" nestačí. Jednou (dost roků zpátky, aby bylo vše odpuštěno) jsme se na toto téma poměrně dost "poštěkali" s ostatními vedoucími. Nyní to již beru s nadhledem a tato štěkací chvilka mě sice stála rok bez tábora, ale musím uznat, že měli pravdu: "Všichni jsme sobci!". Této větě jsem se bránila zuby nehty a snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že vše dělám jen pro ostatní. Ona však i jednoduchá chvála od dětí, radost a vlídné slovo či úsměv jsou prostě věci, které nás svým způsobem uspokojují a dělají nám na dušičce dobře. 

Chvála, radost, smích a dobrá nálada je pro nás palivem, které nás nabíjí, být 14 dní v lese bez dětí by byla prostě nuda. Vše  vlastně děláme trochu pro sebe, abychom se nenudili, byli chváleni a lidé si nás vážili za naše konání.

Nejde jen o pocity

Radost a smích jsou krásné věci, nejsou však trvalé a uchopitelné. Jak tedy spojit dvě věci: dětskou radost ze hry, výletu nebo jídla a vlastní uspokojení? Je to jednodušší, než se zdá. Jsme plánovači, děláme výlety, vymýšlíme hry a v tom případě máme kontrolu a nadvládu nad veškerým děním. Každý máme své koníčky a tyto svoje koníčky můžeme rozvíjet i s dětmi. Já ráda lezu (nejen na nervy), ale na horolezecké stěně, občas i na skále (čti: párkrát jsem byla na skále a jsem z toho podělaná až za ušima). Nejsem lezec na vysoké úrovni, ale mám tento sport ráda. Když mám možnost, znám lezecké prostředí, umím jistit a znám základy bezpečnosti, tak proč bych nevymyslela výlet na horo-stěnu.

Já jsem spokojená, že dělám další věc, co mám ráda, děti jsou spokojeni a mají změnu od klasického celoročního programu. Pro spoustu z nich je to první zkušenost a jediná šance se na takové místo podívat. 

Velká vlajkovaná

Super hra našeho dětství. Vlajkovaná je nejvíc akční hra na celý den (dokonce někdy i přes noc). Neznám člověka, který by toto hru neměl rád. Je to největší dobrodružství, jak pro človíčky, tak pro vedoucí. Tuhle hru se může zdát, že hrajeme převážně kvůli přání človíčků, kteří se na nic jiného netěší, ale není tomu vždy tak. Rádi se na tohle dobrodružství vydávají i velcí. Máme tuto hru rádi, soupeříme mezi sebou, děláme koaliční dohody, hrajeme zákopovou válku a vůbec si hru hrajeme po svém, ale hlavně si ji užíváme. Večer jsou nejen spokojení človíčci, ale také vedoucí (pokud se nedohadují o pravidlech, umístění vlajek apod.) i tyto hádanice patří do hry a je super je absolvovat, jelikož nás posouvají dál.

Popis úvodní fotky: Tato jedinečná chvíle nešla nezachytit. Je sobota 8.7.2017, něco kolem deváté hodiny ranní, velká vlajkovaná začala před 5 minutami. Ležím uprostřed lesa, kde je mi krásně, je tam klid a ticho. Takové ticho, které vám po prvním ukřičeném týdnu tábora udělá nesmírně dobře. "Hlídám" vlajku jako první "dobrovolník" (o tuto funkci bych se i poprala), protože sama si chci odpočinout a  zažít si svůj klid v lese. Plním si tak své přání, jsem spokojená, šťastná a nabitá do dalších dní. 

Opravdu mám ráda človíčky a vím, že i všichni ostatní vedoucí. Občas je však potřeba udělat si věci trochu k obrazu svému, abychom si ty výlety zpříjemnili na maximum. Myslím, že si to zasloužíme a nejsou to věci, ze kterých bychom měli mít výčitky. Já ty děti totiž na tu horo-stěnu zase zanedlouho vezmu!

Jak si zpříjemňujete akce s dětmi vy? Prosím pište dolů do komentářů, nebo na můj e-mail či na facebookovou stránku, uděláte mi tím velkou radost.