S a nebo BEZ

Tradiční, možná až Hamletovská otázka:"Být či nebýt na táboře s mobilním telefonem?" Tento fenomén řešíme mezi táborovými človíčky poměrně často. Kamarádi vedoucí jsou stejných názorů, ale názory některých rodičů se mohou lišit. Každý má k svému počínání pádné důvody. K tomuto zamyšlení mě přiměla reportáž Českého rozhlasu a pravidelný pořad Pro a Proti, ve kterém vystupovala paní Jílková jako matka a moderátorka diskuzních pořadů a na straně druhé vedoucí a pořadatel dětských táborů pan Topinka

Celý rozhovor naleznete na tomto odkazu. Rozhovor trvá necelých dvacet pět minut. Pro udělání si obrázku o této problematice je dostačující. Někomu může být protivný afektovaný přístup paní Jílkové, nebo naopak lehce flegmatická mluva pana Topinky. Je tedy zřejmé, že paní Jílková zastává názor PRO mobilní telefony na táboře a pan Topinka PROTI.

Při psaní tohoto článku nebudu asi bohužel nestranná. Mám na mobilní telefony na táboře svůj názor. Myslím, že mé záměry prokouknete během chvilky. Možná až na konci rozhovoru zaznělo vlastně poměrně důležité rozuzlení zápletky mobilní. Budeme se mobilem zajímat jako čistým komunikačním médiem s rodiči. Takže, pouze ústní komunikace - telefonická. Chytré telefony s mobilními daty, Facebookem, Messengerem, Twiterem, Viberem, WhatsAppem a podobnými věcmi byly zavrhnuty oběma stranami (i mnou). Je zbytečné, aby človíčci vysedávali s mobilním telefonem na táboře a psali si s kamarády a komunikovali se svými sociálními kruhy přes internet, když jsou na táboře součástí určitého kolektivu, který očekává jejich přítomnost a komunikaci verbální. Zkusím se tedy zaměřit na komunikaci pouze s rodiči a to telefonicky.

Kdo má u nás na táboře telefon?

Telefon mají u sebe vždy vedoucí a instruktoři (dobrovolně). Človíčci u nás mají s telefony utrum. Telefony máme na táboře zakázány pro človíčky z několika různých důvodů (o těch později), ale tento zákaz je začleněn do táborových podmínek, se kterými každý účastník souhlasí ve chvíli, kdy je na náš tábor přihlášen. Účast človíčka na táboře s telefonem je porušení táborového řádu a podmínek a může za něj následovat "deportace" domů (ve velmi výjimečných případech). Tato situace nikdy nenastala, telefony měli vždy větší človíčci, kterým byl prostě zabaven a při návratu vrácen rodičům do ruky s vysvětlením našeho zákazu.

Praktické důvody, proč na táboře nemít telefon

Nevím jak u vás na táboře, ale my nemáme elektřinu. Nemáme zásuvku, kam bychom si dali telefon nabít. Chytré telefony nevydrží moc dlouho nabité, takže "šťáva" dochází i při úsporném zacházení do 3 dnů, od této chvíle se mobilní telefon stává nepoužitelným. Na táboře je také chladno a v chladu se baterie telefonu vybíjí mnohem rychleji. Mnohdy zde nebývá ani signál, zato vlhkosti je tu dost. Všudypřítomná vlhkost, ranní rosa může mít za následek navlhnutí přístroje a jeho zničení. Človíčci si neodpustí bez svého telefonu udělat ani krok, takže dochází k jejich zničení a ztrátám při hrách.

Společenské důvody, proč nemít na táboře telefon

V moderní době je někdy super opustit vše digitální, vzít do ruky tužku a pero a napsat mamince pohled nebo dopis. Nemusí však nutně jít jen o kontakt s rodiči, ale i s kamarády a přáteli. Neznám lepší činnost než psaní pohledů a dopisů ve volném čase (s volným časem si moc iluze nedělejte). Človíčci rádi dopisy a pohledy dostávají a čtou. Myslím, že i pro rodiče může být docela dobrodrůžo, takový dopis či pohled sepsat a človíčkům poslat.

Větší človíčci používají telefon nikoliv ke komunikaci s rodinou a telefonování, ale na hraní her a prohlížení sociálních sítí, což je na táboře zbytečné a ve finále na to není ani čas.

Malí človíčci chtějí s rodiči komunikovat a obzvlášť ti, kterým se nejvíce stýská. Bohužel tady je kontakt velmi kontraproduktivní. Pokud se nám po dvou dnech na táboře povede človíčka ukonejšit a zjistit, co na něj platí a přestane se mu stýskat (každý má občas své splíny a komu se nikdy nestýskalo, tak kecá) maminčin, tatínkův nebo sourozencův hlas naladí opět človíčka po ukončení telefonátu na stýskací notu a naše práce je zmařena. Opět nám trvá další dva dny človíčka "ukecat", aby netesknil. Stejné to pak bývá i s osobní návštěvou rodičů na táboře. 

Dalším problémem je "obcházení" vedoucích díky telefonátům domů. Když bude človíčkovi v noci zima, je nežádoucí, aby volal mamince (tatínkovi) a řekl jí to. Maminka (tatínek) pak přijede vystrašená, že se o chudáčka človíčka nepostaráme a necháme ho mrznout. Ve chvíli, kdy byla človíčkovi zima, měl přijít za vedoucími, říct svůj problém a následně ho vyřešit spolu s vedoucím. Pokud by problém byl vážnější, tak vedoucí následně kontaktuje človíčkovu maminku nebo tatínka a problém vyřeší s nimi v klidu. Pokud mají človíčci takovouto možnost si postěžovat rodičům, už nikdy nebudou mluvit se svými vedoucími a budou je obcházet a vedoucí nebudou moci dostatečně řešit jejich problémy. Což nás pak dokáže hodně potrápit.

Za vším hledej vedoucího

Protože vedoucí telefony mají, mohou jim rodiče zavolat a poptat se na človíčka a zjistit, jak jsme na tom. My na oplátku sdělíme počty klíšťat, nesnězenou polévku u oběda a veškeré prohřešky a pochvaly. Pokud to není nezbytně nutné, človíčkům o těchto telefonátech neříkáme a človíčky k telefonu nedáváme. U nás předáváme telefonní číslo na hlavního vedoucího a zdravotníka, těmto lidem je pak možné v určenou denní dobu telefonovat, jelikož telefony u sebe nenosíme, když to není nutné.

Proč mít na táboře telefon

Občas je fajn být v kontaktu a povykládat své zážitky v přímém přenosu, ale bývá na to dost času i po návratu domů. S telefony se dá však zahrát spousta her a dají se využít i "užitečně". Telefony spíš využíváme s človíčky na menších akcích, než je tábor. Tam se hodí například k vyhledávání informací, focení fotek při různých hrách, dále se dají využívat jako GPS k hledání zprávy. 

Človíčci si v mnoha případech na rodiče ani nevzpomenou. Když jim rodiče nakáží každý večer zatelefonovat, není na to čas a pak vystrašení rodiče volají, co se človíčkovi stalo. V tuto chvíli se ukazuje, komu se stýská více, většinou jsou to rodiče.

Téma mobilních telefonů na táborech je velmi kontroverzní a vždy se najdou odpůrci i zastánci. Budu velice vděčná za jakékoliv reakce k tomuto tématu. Ráda se v budoucnu k tomuto tématu vrátím s vašimi podněty a zkušenostmi. Jak je pro vás důležité mít telefon na táboře? Píšete dopisy, nebo raději komunikujete přes mobilní telefon? Máte nějaké pozitivní nebo negativní zkušenosti s mobilním telefonem na táboře? Komentujte, sdílejte a kontaktujte mě pomocí e-mailu, nebo facebookových stránek.