Krupicová kaše to je jídlo naše

Krupicová kaše, čti baby guláš, je jedno z nejoblíbenějších dětských jídel. Bohužel tohle nikdy nepochopím, ve věku človíčka, jsem ji nejedla vůbec a nyní ji sním, ale nadšená a najedená z toho rozhodně nejsem. Dokonce si pamatuji, jak mi jednou maminka vyhrožovala, že pokud tu krupici nesním, tak zavolá do pekla tím červeným vytáčecím telefonem, co nám stál na poličce. Po letech se mi pak přiznala, že jsme v té době neměli zavedenou pevnou linku. Krupicová kaše je poměrně prosté a jednoduché jídlo na přípravu, ale jen ve chvíli, pokud si ji vaříte doma.

Na táboře se z vaření krupicové kaše stává rituál. Možná je trochu paradox, že píši právě o krupičné kaši, protože tohle jídlo většinou z 99 % procent nevařím. Pamatuji si jen jednou, že jsem tento gastronomický zázrak měla tu čest vařit, bylo mi asi tak 14 let, byla jsem instruktorka na první akci a v kuchyni se mnou byla naše Maruška (naše "stará" - služebně starší - oddílová vedoucí). Při této příležitosti jsem měla možnost se historicky znemožnit, opařit Marušce v jiném stavu nohu a za přesných pokynů kaši alespoň nepřipálit. Tohle byl jeden z okamžiků, při kterém jsem si řekla: "Nikdy více s krupicí v jedné místnosti!". 

Na kuchyň jsem nezanevřela, jen se vše postupně naučila lépe a lépe, ale krupici u nás vaří Lukin, nebo spíš se účastní podstatné části přípravy a ostatní kolem něj obíhají jako družice. 

Jak se vlastně taková krupice vaří? 

Dle návodu na krupici se dočteme, že máme na 1 litr mléka 100 g krupice, po zahřátí mléka vsypeme krupici a povaříme, posypeme čímkoliv a podáváme. Pro táborové účely to však vypadá následovně.

Suroviny (cca 50 osob):

• Na kaši: 
• 15 - 17 litrů mléka
• 3 balení dětské krupice (500 g) a jeden rezervní
• Na posypání:
• 1-1,5 balení Granka
• 1-1,5 Ramy (másla)
• skořicové cukry
• 1 kg moučkový cukr
• Personál
• hlavní míchač a šéf v jedné osobě
• ohnivák, který reguluje plamen a přikládá
• pomocná síla - podej, přines, odnes, ochutnej
• 3 osoby na vydání jídla (mohou být ty stejné)

Namažte si pod koleny, Lukin si namaže bicáky a jdeme na to! 

Základem dobré krupičné kaše je to, že nesmí být spálená a příliš hrudkovitá, taková spálená krupicová kaše je hnus největší, co si budeme povídat. Již od časného rána, kdy človíčci zjistí, že bude krupičná kaše nervózně popocházejí po táboře a obrací se na Lukáše se slovy: "Lukine nesmíš ji připálit!". Pořád si asi říkáte, proč Lukin, proč je to takový "krupicový bůh", ale je to prosté, má silné ruce, umí dobře míchat a krupici má moc rád. Ještě jsem zapomněla zmínit, že krupice je až na večeři, takže s cejchem: "Lukine nepřipal to!", žije už od rána. 

Když nastane hodina H, cca kolem 16:30-17:00 (večeře bývá v 18 hodin) se musí začít roztápět kamna. Protože dělat krupičnou kaši na ohni je málem sebevražda, musíte roztopit celá kamna, ale jakmile se dá kotel nad oheň, již se přikládá s mírou, jen tak, aby v kamnech pěkně žhnulo, ale aby tam nelítaly plameny na všechny strany. V mezičase, kdy hlavní topič topí, my si přineseme ze skladu suroviny. Všech moc litrů mléka vylijeme do kotle, ve chvíli, kdy je topeniště připraveno ve dvou lidech nahodíme kotel do kamen. V tuto chvíli s heroickým výrazem ve tváři vchází do kuchyně Lukin s tou největší vařečkou, kterou jste, kdy viděli a započne své odpolední více jak půlhodinové vařečkové fitness. 

Pozvolně se ohřívající mléko zatím nechá na starosti jiným a teď se dostává do popředí naše pomocná síla, ta si nachystá pro človíčky na výdejní pult máslo, cukr, Granko, skořicové cukry, doplní pití do barelu a poklidí vše, co se v kuchyni válet nemá. Mléko se pomalu dostává do požadované teploty. Luki musí stále míchat, ale to nejtěžší teprve přijde.

Do horkého mléka postupně sypeme všechny 3 sáčky krupičky, pěkně pomalu, aby Lukin stíhal míchat a neměli jsme v krupici hrudky (paradox je ten, že on má ty hrudky nejradši, my však NE). Zdárně se nám povedlo všechnu krupici rozmíchat a teď houstneme, někdy půl hodiny, někdy patnáct minut, záleží na plamenech.

V tuto chvíli se mohou stát dvě věci:

• nehoustneme - trochu problém, ale nevadí, můžeme zkusit pomaličku dosypávat krupici ze záložního sáčku (někdy to pomůže, někdy ne), v tom případě máme spíš krupičnou polívku než kaši, ale dětem je to jedno, však se to posype Grankem!
• zhoustneme až příliš - v tom případě doředíme, buď mlékem, nebo vodou, ve finále je to opravdu jedno, na chuť to v takovém množství nemá žádný vliv, a pokud je to hustší nevadí, však se to posype Grankem!

Tyto okamžiky jsou zlomové, kaše nemá hrudky, ale musí se ohřát a projít varem, ale nesmí se připálit, takže držíme pěstičky. Všechno vypadá na zdárný konec, v tuto chvíli svoláváme děti k večeři, než se nám seběhnou tak pomalu sundáme z plamene a odstavíme, ale stále mícháme, aby se nám nevytvořil škraloup. Děti nervózně drží svoje svaté trojice (ešus, lžička, hrnek) v rukou a z očích jim kouká zásadní otázka: "Tak co, je připálená?", na to musíme tentokrát protočit oči a naprosto s přehledem jim říct, že připálená není, že nejsme žádní krupicoví amatéři, avšak nejedno čelo se však přípravě orosilo potem a nervozitou, jak to dopadne. 

Za zvuku fanfár nandaváme do ešusků poctivé porce krupice s grankem a díváme se na ty spokojené a umatlané čokoládové pusiny človíčků, kteří si chtějí 3x přidat (když jim dáte čerstvou zeleninu, tak se ošívají). Po jídle, když človíčci prochází kolem kuchyně se špinavými ešusy, jdouc si je umýt hlásí: "Lukine, ta kaše byla výborná!", v tu chvíli se my velcí človíčci jdeme dorazit zbytky od oběda, protože tohle není náš šálek krupice. 

Krupici umí u nás uvařit leckdo, ale občas musíte vyzdvihnout chlapa, který je šikovný a nakrmí ty naše hladové krky. Kaše už se nám nepovedla připálit hodně dlouho, ale vždy je to pro nás trochu pomyslný strašák ve skříni (v kotli). 

Jaké jsou vaše zkušenosti s krupičnou kaší, máte ji rádi? Dáte si krupici raději s Grankem, nebo jen se skořicovým cukrem? Máte taky takového "Guru na kaši" jako my? Pokud máte jakékoliv připomínky, dotazy jak kuchařské, tak věcné prosím pište dolů do komentářů, nebo na můj e-mail či na facebookovou stránku, uděláte mi tím velkou radost.