Začít se má od začátku

Velice dlouho si hraji s myšlenkou tábornického blogu, který zodpoví veškeré dotazy nováčkům, dá pár tipů starým tábornickým matadorům, nebo třeba jen čistě pobaví čtenáře, kteří na mé stránky zabrousí. Chci spojit mé vědomosti, zkušenosti, léta praxe a vzpomínky a utřídit je do jednotlivých kategorií, které přiblíží, co obnáší „práce“ vedoucího na dětských táborech, dám přičichnout k celkové přípravě tábora, pokusím se předat pár jednoduchých rad, tipů a návodů pro táborníky, nahlédneme pod pokličku táborovému vaření a ve finále to vše odlehčím historkami z táborů, které nebudou začínat jinak než: „To jednou na táboře….“ 

Mám jednu speciální vlastnost (dalo by se říct až super-schopnost, více v sekci o mně), kterou jisto jistě při psaní využiji, mám totiž "sloní" paměť. Nevím co je toho příčinou, ale jsem za to strašně vděčná, mé okolí však nikoli. Ve chvíli, kdy vytáhnu historku začínající: „To jednou na táboře v roce 2004….!“, ostatní vedoucí začínají brzdit proudy mých myšlenek a potutelně se usmívat. Tahle super-schopnost má také za následek to, že vyhrává většinu hádek na téma, v kterém roce a na kterém místě se stala ta či ona událost. Bohužel kdybych si tak pamatovala stejně dobře, co jsem měla nakoupit v obchodě, nebo udělat po příchodu z práce domů, byl by svět hnedka krásnější.

Dále chci při psaní vyzdvihnout neuvěřitelné množství oddílových vedoucích, které v naší zemičce máme, kteří se s láskou a nadšením starají o tisícovky (dle zdrojů ČRDM - Česká rada dětí a mládeže  - až statisíce) dětí ročně. Bez zapálení těchto lidí by dávno táborům odzvonilo a já bych vlastně neměla ani o čem psát. 

Pojďme se do toho pustit společně, já budu psát články a vy je na oplátku budete číst a čím víc je budete číst, tím já se je pokusím víc psát a vesmír díky tomu bude v rovnováze. Smějte se, bavte se a pomalu se nalaďte na tábornickou notu, začneme pěkně od začátku.